Děložní hrdlo (cervix uteri): anatomie, fyziologie a klinické aspekty

Děložní hrdlo (lat. cervix uteri) je spodní zúžená část dělohy. Děložní hrdlo má válcovitý nebo kuželovitý tvar a jeho spodní část je snadno přístupná při běžném gynekologickém vyšetření.

Anatomie a topografie

Hrdlo děložní (cervix uteri) je kaudální část dělohy spojující dělohu s pochvou. Má válcovitý tvar. Úponem pochvy je hrdlo děložní rozděleno na portio supravaginalis cervicis uteri a portio vaginalis cervicis uteri (čípek děložní). Čípek děložní se vyklenuje do pochvy a je tedy dobře přístupný pro kolposkopii.

Na jeho povrchu rozlišujeme přední a zadní pysk, které ohraničují zevní branku děložní (ostium uteri externum). Část čípku vyklenující se do pochvy se nazývá ectocervix. Hrdlo děložní je součástí pevné, ale zároveň dynamické orgánové jednotky v malé pánvi; děloha je uložena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem.

Vnitřní struktury a kanál

Kromě toho rozlišujeme kanál děložního hrdla (canalis cervicis uteri), který si zjednodušeně můžeme představit jako úzký „tunel“ mezi dělohou a pochvou. Sliznice děložního kanálu se nazývá endocervix a na rozdíl od sliznice těla děložního se v období menstruační fáze neodlučuje. Je tvořená jednovrstevným cylindrickým hlenotvorným epitelem uspořádaným v řasy, v okolí kterých jsou krypty (žlázky).

Funkce cervixu a cervikální sekret

Cervikální hlen je tvořen mukoidním gelem a cervikální plazmou. V průběhu cyklu se jeho vlastnosti mění, co má význam pro průnik spermií. V období proliferační fáze se pod vlivem estrogenů množství a tažnost hlenu zvyšuje. V období ovulace je hlenu nejvíce, má nízkou viskozitu, alkalické pH, výraznou tažnost (až 10-15 cm) a obsahuje nejméně leukocytů. Po zaschnutí na sklíčku pozorujeme výraznou arborizaci.

Epitelové zóny a transformační zóna

Přechod mezi epitely endocervixu a ectocervixu se nazývá pásmo epiteliální přeměny, junkční zóna nebo skvamokolumnární junkce (SKJ). U prepubertálních dívek se SKJ nachází uvnitř zevní branky. Vzniká tak nová hranice (aktivní SKJ) mezi cylindrickým a dlaždicovým epitelem. Originální SKJ se posouvá směrem ven. Oblast mezi originální a aktivní SKJ se nazývá transformační zóna.

Metaplastické buňky transformační zóny jsou náchylnější k onkogenním změnám. Transformační zóna se u perimenopauzálních žen posouvá endocervikálně, čímž se stává nepozorovatelnou. Žlázky, které se nacházely pod původním cylindrickým epitelem, můžou být překryty metaplastickým epitelem a vytvářet retenční mucinózní cysty, ovulae Nabothi. Tyto útvary nepovažujeme za patologické.

Fyziologické změny v průběhu života a cyklu

V průběhu menstruačního cyklu v závislosti na hladině pohlavních hormonů se odehrávají změny v děložním endometriu. Tyto změny se týkají zejména zona functionalis, která v průběhu menstruačního cyklu proliferuje, jednoduché tubulózní žlázky se větví, rostou a díky stimulaci progesteronu (z corpus luteum v ováriu) dochází k produkci sekretu. Tímto se děložní sliznice připravuje na přijetí oplodněného vajíčka. Pokud však k oplodnění nedošlo, corpus luteum zaniká, ustává produkce progesteronu a přichází začátek nového menstruačního cyklu - menstruace a s ní ztráta zona functionalis.

V průběhu života se mění tvar dělohy, její velikost a proporce. Typus uteri adultae - dochází k postupnému nárůstu děložního těla až poměr mezi ním a děložním hrdlem vzroste na 2:1.

Děložní hrdlo v těhotenství a při porodu

V průběhu těhotenství může dojít k inkompetenci (insuficienci) děložního hrdla. Tento stav se řeší tzv. cerkláží (cerclage) v druhém nebo na začátku třetího trimestru gravidity.

Během I. doby porodní dochází u primipar ke zkracování čípku, až k jeho následnému vymizení (spotřebování). Poté se začíná otevírat děložní branka až na 8 cm. Vytváří se tzv. lem, až dojde k úplnému zániku branky (10 cm). Zánikem branky začíná II. doba porodní.

Patologie: prekancerózy a zhoubné nádory cervixu

Zhoubné nádory děložního hrdla jsou invazivní léze vyvíjející se z prekanceróz za průměrnou dobu 10-15 let. Spinocelulárních karcinomů je 75 %, adenokarcinomů je 25 %.

Časné fáze bývají asymptomatické. Nádor může krvácet, zvláště při styku. Pokud je přítomen výtok, je nahnědlé barvy v důsledku oxidace krve. Dalšími příznaky jsou bolest nebo hematurie. Liší se podle klinického stádia.

Léčba v závislosti na stádiu

V časných stádiích je léčba chirurgická, v pokročilých radioterapie. Pokud je nádor menší než 5 mm, je indikována prostá hysterektomie nebo fertilitu zachovávající konizace. Pokud je nádor větší než 5 mm, ale pouze v děložním hrdle, je indikovaná radikální hysterektomie dle Wertheima s pánevní lymfadenektomií nebo fertilitu zachovávající konizace či (radikální) trachelektomie, postihnou‑li tyto výkony celý nádor.

Praktické poznámky pro vyšetření a screening

• Čípek děložní je dobře přístupný pro kolposkopii a běžné gynekologické vyšetření.
• Transformační zóna je klíčovým místem pro screening a odběr materiálu při cytologickém vyšetření.
• Změny v cervikálním hlenu mohou sloužit jako indikátor ovulace a plodného období.

Tabulka: Shrnutí klíčových struktur a funkcí

Informace v článku vycházejí z anatomických a gynekologických zdrojů a popisují jak normální fyziologii cervixu, tak klinické stavy, které se jej týkají.

tags: #maternicni #vrat #wikipedija